Živý betlém 2023
Divný lidi
„Hele, nezdá se ti, že do kostela choděj samý divný lidi? Podívej, jak se oblíkaj…“ Přitočila se ke mě v sobotu 7. ledna 2023 dopoledne na náměstí má kamarádka a šibalsky hodila okem po postavách živého betlému vyrovnaných před vchodem poličské radnice…
…Stáli tam, přes padesát dospělých a dvacet dětí, vyparáděni jako z Ladova obrázku, ve společnosti zvířat – ovcí, koní, psů, ponořeni do zvukové kulisy vánočních koled Small bandu a usmívali se na zástup přihlížejících, který je obklopoval. Tradice tříkrálového koledování s živým betlémem byla po covidu opět obnovena. Zaplať Pán Bůh.
Vtip kamarádky mě rozesmál a pohled na zalidněné náměstí, jehož ústředním motivem se na 45 minut stalo romantické ztvárnění příběhu o narození Ježíše Krista, předvedené poličskými farníky a jejich přáteli, mne trochu dojal. Kéž bychom takhle „divní“ – rozuměj „srozumitelní“ pro ostatní dokázali zůstávat vždycky.
Nevím, jak se to přihodilo, ale zdá se mi, že živý betlém s tříkrálovou sbírkou může zapadat do kategorie „malých misií“. Je to akce křesťanská, pořádaná místním křesťanským společenstvím a její křesťanskou organizací – Charitou, aby „vyprávěla“ biblický příběh. A spojuje, co jen může.
Navzájem spojuje lidi z farnosti, protože jim dává možnost něco pěkného společně vytvářet ne pro sebe samé, ale pro druhé, vně své komunity. Je to akce nízkoprahová, takže se jí může bez obav zúčastnit každý, kdo má chuť. Uplatnění najdou i ti, kdo nechtějí být viděni. Pomáhají v zázemí při přípravách, průběhu a po skončení.
Viditelně spojuje farnost s Charitou, její křesťanskou organizací. Příjezd tří králů na koních s průvodem více než 150ti koledníků tříkrálové sbírky, jež společně na náměstí přivádějí ředitelka poličské Charity a děkan poličské farnosti tuto jednotu potvrzuje.
Lehký ostych postav - neherců v živém betlému, krátká promluva pana faráře, jeho liturgické roucho i požehnání a společný zpěv z nejznámějších koled: „Narodil se Kristus Pán“, nenechají nikoho na pochybách, že je to Bůh, k němuž se ti, kdo akci pořádají, vztahují.
Skupinky koledníků tříkrálové sbírky ze dvou třetin tvoří děti z poličské farnosti a jako vedoucí je doprovázejí jejich rodiče, prarodiče nebo starší sourozenci. Hojně je doplňují děti i dospělí mimo okruh farníků, jimž je sympatická činnost Charity a chtějí ji touto formou podpořit. Nakonec jsou to právě koledníci, kdo s příběhem představeným na náměstí propojí další obyvatele Poličky tím, že požehnání, které na náměstí dostanou, přinášejí do každé otevřené domácnosti ve městě. Zároveň do kasičky vybírají příspěvky, z nichž bude v průběhu roku financována pomoc těm nejpotřebnějším, dost často nemocným, opuštěným, handicapovaným nebo lidem na sklonku života. I tak se požehnání (přání božího pokoje a dobra) dál šíří. Proto koledníkům náleží velký dík a po dobu pochůzky bílý plášť poslů Božích, stejný, jaký oblékají andělé živého betlému na ochozu radnice.
Živý betlém sám vlastně nemá žádné velké ambice. Malá misie neočekává žádná velká obrácení. Postačí, když divákům na náměstí přinese pár hezkých chvil, účastníkům radost a lidem mimo náš „zbožný“ komunitní rádius poznání, že: „Do kostela choděj docela normální lidi a je celkem fajn v jejich společnosti někdy pobejt.“ Pro mne to není vůbec málo.
Štěpánka Dvořáková
